Jakým soudobým vstupem je možné přispět do stabilizované obytné lokality z pozdních 90. let tvořené archetypální a měřítkově homogenní zástavbou tvořenou domy se sedlovými střechami a vikýři? Pokorným. Protože byly tvar, objem a orientace předem dány, zbývající ztvárnění vnější formy už je jen ryzím projevem vnitřního uspořádání a snahy o nízkou energetickou náročnost. Velkorysé členění na veliké plochy hladkých omítek a zasklení ve smrkových rámech, výhledů a průhledů je příjemným zklidněním v pestrém kontextu.

Servisní jádro domu osvobozuje fasádu a uvolňuje dispoziční řešení. Spojitý interiér plyne mezi místnostmi a patry. Průhledy napříč v obou směrech uvolňují napětí mezi vnitřkem a vnějškem.

Hrubé betonové tvárnice a strop z pohledového betonu vynesený robustním ocelovým průvlakem s táhly jsou výsledkem racionálních úvah o úspoře finančních i výrazových prostředků. Hebké povrchy podlah a nábytku z březové překližky korunované obloukem v hřebeni střechy jsou naopak pečlivě zvolenou estetickou vrstvou, která z domu dělá domov. Oba kontrastující přístupy mají společného jmenovatele v precizně zpracovaných detailech, které nestárnou a výrazové úspornosti, která nechává volný prostor pro hlavní smysl existence domu – život v něm. Dům vznikl pro babičku, její specifický životní styl a nároky. Otázky které v procesu navrhování bylo třeba správně zodpovědět vyústily v řešení, které stejně jako svěží babiččina duše nezestárne.

Garáž se zelenou střechou je nekompromisním vymezením vůči výškovému rozdílu obou přiléhajících komunikací.

NOT BAD / Vilém Kocáb, Benedikt Markel, Martina Požárová, Dominik Saitl