Z rozeklaných žulových skalisek trčí dřevěná struktura s prosklenými stěnami, potažená ocelovým pláštěm. Pokoj se skálou za zády, pokoj vznášející se nad řekou, pokoj, kde můžete poslouchat přírodu a čerpat sílu.

Ocelové sloupky vynášejí dům nad skalistý terén a odhalují místo, kde pozvolna přechází v údolní nivu. Obyvatelům se na jedné straně otevírají panoramatické pohledy na okolní zeleň a na druhé je možné pozorovat nerostné drama se stopami po dobývání kamene. Fasádní prosklení od podlahy ke stropu umožňuje sčítání průhledu a odrazů, dům se nechává přírodou obklopit, prostoupit a celkově pohltit. Bezprostřední blízkost stromů a skal stírá pocitový rozdíl mezi interiérem a exteriérem (postel u stromu, umyvadlo u skály).

Druhou slupku fasád tvoří horizontální a vertikální pororošty. Ve vertikální poloze chrání dům před vnějšími vlivy, v horizontální poloze fungují horní dílce jako slunolamy a dolní pochozí pororošty rozšiřují plochu interiéru o venkovní terasu.

Jednoduchá hmota 6 × 6 × 4 m modulovaná po jednom metru hostí prostý interiér. Do jejího středu je vloženo servisní jádro s členitými úložnými prostory a spacím patrem se světlíkem, který umožňuje přístup na střechu. Jádro přirozeně člení prostor a spolu se subtilním mobiliářem uvolňuje fasádu.

NOT BAD / Vilém Kocáb, Benedikt Markel, Martina Požárová, Dominik Saitl